Léčebné účinky konopí se staly oblíbeným námětem v dnešních médiích. V některých generacích, kulturách či náboženstvích jsou pokusy o vyzkoušení léčivých účinků této bylinné alternativy často komplikované vírou nebo zvyky – anebo prostě jen strachem z odsouzení přáteli a rodinou. O rostlině konopí přetrvávají nespočetné mýty, nahromaděné během desetiletí šíření desinformací v rámci snahy o kontrolu produkce a spotřeby této drogy.
Mnozí vědci věří, že právě pěstování málo potentního konopí (nepsychoaktivního bratrance rostliny konopí, vhodného pro kouření) bylo alespoň částečně odpovědné za přechod našich dávných předků od kočování ke stálému způsobu života v zemědělských společenstvích. V té době neexistoval žádný botanický rozdíl mezi konopím pro hospodářské účely a silnou ganjou, takže vedle praktického využití na oděvy, provazy, jídlo, stavbu obydlí a tak dále se tato rostlina s oblibou používala k léčení a při obřadech. Téměř všechny pozdější kultury používaly konopí jako lék.
V roce 1964 Raphael Mechoulam, Yechiel Gaoni a Habib Edery z Weizmannova Institutu věd v Rehovotu v Izraeli objevili nejznámější aktivní složku rostliny konopí. Podařilo se jim vůbec poprvé identifikovat a syntetizovat THC, což je zkrácený název pro tetrahydrocannabinol. Poprvé se tak vysvětlil omamný účinek neboli „high“ u této rostliny – nebo alespoň to si tehdy vědci mysleli.
První teorie tvrdily, že jelikož THC je silně hydrofobní (odpuzuje vodu), jeho psychotropní účinky musí být výsledkem jeho interakce s lipidy buněčných stěn. Později se však přišlo na to, že za složitým mechanismem účinků jednotlivých odrůd je přímý styk některých kanabinoidů (účinných látek vlastních rostlině konopí) se specifickými receptory v našem těle. Někteří vědci se domnívají, že tím se vysvětluje, proč v dějinách nenacházíme žádnou zmínku o předávkování člověka konopím.
Ve skutečnosti u konopí k předávkování podle medicínské definice dochází přesně v okamžiku, kdy si uživatel začne uvědomovat omamný účinek této látky – neobjeví se však křeče, selhání dýchání, smrt a tak dále, které bývají následkem předávkování nebezpečnějšími drogami jako heroin, kokain nebo psychofarmaka. Dá se tedy říct, že rozdíl mezi léčebným a rekreačním využitím konopí spočívá v tom, že to první prospívá zdraví, zatímco to druhé má specifický účel - dosáhnout u uživatele stav omámení, označovaný také jako „be high“ či „be stoned“.
Léčebné konopí se užívá třemi hlavními způsoby: inhalací, pojídáním nebo lokální aplikací. Inhalované konopí (kouřené nebo vaporizované) mívá okamžitý účinek, avšak kouření není doporučené pro léčebné využití. Nejlepší volbou je pořídit si vaporizér, v němž se rostlinný materiál zahřívá tak, aby se účinné látky uvolnily v podobě výparů; kouř je vedlejším produktem hoření a obsahuje karcinogeny a další toxiny. Jointy, bongy nebo dýmky by se měly používat jen jako nouzové řešení a pouze skleněné (nikoliv ze dřeva nebo plastu). Kouření odrůd „sativa“ nebo „haze“ zprostředkovává „high“ s pocity štěstí, zatímco odrůdy typu „indica“ uživatele relaxuje a uklidňuje. Vaporizované konopí mívá nezávisle na odrůdě energizující „high“ účinek.
Konopí lze také užívat ve speciálních potravinářských výrobcích nebo nápojích. Obvykle se kanabinoidy louhují v másle, potravinářských olejích, ghí (přepuštěném másle) nebo jako tinktury, které se následně používají pro přípravu sladkých a chutných „veselých“ pokrmů. Ty je pak nutno pojídat velmi střídmě, začít jen malou dávkou, počkat asi hodinu nebo dvě a pak teprve poznáte, jestli potřebujete další kousek. Pokaždé, když budete pojídat konopí, pocítíte nástup jeho účinků za různě dlouhou dobu a různá bude i délka jeho působení,nebo síla a charakter samotného účinku. Nezávisle na tom, jestli použijete „trávu“ nebo hašiš, jejich účinek v jídle je obvykle uvolňující.
Tinktury, krémy, vodičky a obklady z konopí pro místní aplikaci se používají už po celá staletí. Pokožka umožňuje rychlou absorpci účinných látek, které se snadno dávkují; je však relativně málo onemocnění, u kterých je tato metoda účinná.
Ve druhé části našeho seriálu blíže prozkoumáme kanabinoidní receptory CB1 a CB2 , které kontrolují specifické účinky kanabinoidů na jednotlivá onemocnění.
Δ9-THC a CB1 receptor
Jak jsme už psali v první části tohoto seriálu, při správném výběru odrůd konopí a metod jeho užívání můžeme využít komplexní vztahy mezi některými odrůdami konopí a jejich účinky, které pomáhají při závažných symptomech mnoha nemocí. Je to výsledek přímé souhry mezi některými kanabinoidy (účinnými látky konopí), endogenními kanabinoidy (vyráběnými naším tělem) a specifickými G-proteinovými spřaženými receptory v našem organismu.
Například odrůdy s původní tropickou a subtropickou genetikou typu sativa – a to zvlášť jejich rovníkové odrůdy typu haze – navozují high s povznášejícími pocity štěstí, které jsou pro pacienty blahodárné. Kanabinoidy primárně odpovědné za tento účinek patří do skupiny Δ9-THC neboli Δ9-tetrahydrokanabinolu. Při tomto výkladu o účincích „šťastné trávy" se pro stručnost budeme detailně zabývat jen tímto kanabinoidem, ačkoli existují desítky dalších variant THC, které nacházíme v odrůdách Cannabis sativa. Spíš než procenta jsou důležitější poměry obsažených kanabinoidů – je známo, že účinek rostliny v celku je větší, než součet jejích oddělených částí.
V současnosti se zdá, že velcí pěstitelé konopí se zaměřili na šlechtění odrůd s razantně sedativním účinkem, zatímco stárnoucí hipíci vykládají, že ta „pravá" tráva by kuřákovi měla způsobit jen pocit euforie, tzv. stav „high". V protikladu k účinku „body" (tělový) nebo „stoned" (zhulený) , který je vlastní odrůdám typu indika s vysokým obsahem CBD je „head effect" (účinek na hlavu) způsobený tím, že rostlinný kanabinoid Δ9-THC proniká krevním oběhem do mozku. Aktivuje přitom CB1 receptory, které se nacházejí všude v našem těle, ale nejvyšší koncentraci mají v mozku. Výrazné účinky THC na centrální nervovou soustavu se pohybují od euforie po změnu poznávacích schopností a vysvětlují, proč se cítíme high a je nám do smíchu po odrůdách, v nichž převládá tento kanabinoid. Léčebné účinky jsou méně zjevné, možná kvůli vlivu na CNS. Konopí se může v léčbě užívat i pro potlačení bolesti, protože má analgetický účinek.
Dále známe anti-emetický účinek (proti zvracení) a působení proti nevolnosti Δ9-THC, který je také známým stimulantem chuti k jídlu, což velmi ulevuje pacientům s rakovinou a AIDS, a intenzívně se zkoumá, jakým způsobem prospívá i nemocným s roztroušenou sklerózou. Pacienti s Crohnovou chorobou také uvádějí významnou úlevu od bolestí při užívání odrůd konopí typu sativa. Kanabionoid Δ9-THC není sám o sobě lékem proti bolesti; spíš jen bolest potlačuje. Kanabinoidy blokují receptory bolesti, což je jejich primárním účelem v paliativní (podpůrné) léčbě.
Účinek Δ9-THC proti zvracení pomáhá pacientům s nevolností u celé řady nemocí. Mnoho žen užívá konopí na úlevu od bolesti, nevolnosti a deprese, které jsou často následkem silných menstruačních křečí. Pacientům s rakovinou na chemoterapii ulevuje od symptomatické nevolnosti a pacienti často pokračují v léčbě konopím i po jejím skončení, protože výše uvedené blahodárné účinky Δ9-THC jim celkově zlepšují kvalitu života.
Bolestem, nevolnosti, svalové atrofii, únavě a nedostatku chuti k jídlu, které jsou následkem AIDS nebo rakoviny se říká wasting syndrom neboli kachexie. Pacienti mají velké problémy s příjmem potravy a ztráta váhy jim může způsobit úbytek energie a velké utrpení, navíc nebývají schopni užívat předepsané léky. S užíváním Δ9-THC se sníží nevolnost, zvýší se chuť k jídlu a obnoví se schopnost polykat. Konopí pomáhá jak inhalované, tak užívané vnitřně, ale vzhledem k obtížím s jídlem u těchto pacientů se doporučuje vyhnout se přípravkům v podobě potravy a užívat konopí spíš jako tinkturu, vaporizováním nebo jako čaj, aby byla léčba co nejefektivnější.
Pacientům s kachexií zřejmě prospívá i lehký stimulující účinek Δ9-THC, protože uvádějí, že se po konopí cítí šťastnější a schopnější zvládat emocionální stránky jejich nemoci – což je nesmírně důležité i pro mnohé nemocné s roztroušenou sklerózou a Huntingtonovou chorobou. (Pacientům s Huntingtonovou chorobou se s užíváním Δ9-THC mohou zlepšit pohybové funkce a vrací se jim síla, navíc se zpomaluje vývoj symptomů. Je docela možné, že další výzkum objeví biologické spojení mezi léčbou konopím u roztroušené sklerózy, Hungtingtonovy choroby a dalších podobných nemocí.)
Deprese, další důležitý vedlejší projev těchto nemocí, se od pradávných časů léčila odrůdami typu sativa: zdá se, že Δ9-THC se díky silné interakci s CB1 receptory v mozku přímo zaměřuje na pocity deprese nebo je u mnohých pacientů zablokuje. Vědci dnes zkoumají toto spojení a pokoušejí se najít podobnou terapii pro pacienty s bipolární poruchou. Dokonce i při spontánní samoléčbě nebo při rekreačním využití uživatelé odrůd s převládajícím Δ9-THC uvádějí pocity high a štěstí, jimiž jsou odrůdy typu sativa a haze známé. Jen několik potáhnutí z vaporizéru nebo z jointu může mnohým pacientům pomoct začít nový den nebo dokonce vyrazit na procházku.
Roztroušená skleróza a Hungtingtonova choroba jsou diagnózy, u kterých se konopí pro léčbu nevybírá tak snadno jako u jiných nemocí. Jelikož tito pacienti také potřebují úlevu od křečí a třesů, které se někdy léčí jinými kanabinoidy nebo jejich kombinací (to bude předmětem třetí části seriálu), je pro ně velmi důležité, aby se co nejlépe vyznali v různých odrůdách a jejich účincích. Je také zásadně důležité dodržovat předepsané dávky, protože množství běžné při rekreačním užívání by mohlo mít silnější – a možná méně žádoucí – účinek než terapeutické dávky.
Při léčbě některých nemocí jako astma nebo zelený zákal je přístup k léčbě konopím jednodušší. Kanabinoid Δ9-THC má bronchodilatační účinek, rozšiřuje cévy a zvyšuje kapacitu plic, které dodávají víc kyslíku do krve. Pojídání konopí nevyvolá stejnou odezvu organismu – rostlinu je třeba inhalovat, aby poskytla pokud možno okamžitý účinek. Pacientům se zeleným zákalem konopí poskytuje podobnou úlevu jako těm s astmatem – nitrooční tlak se po inhalaci Δ9-THC rychle sníží. Opět, vnitřní užívání konopných přípravků má příliš dlouhý nástup účinků, takže u mnoha nemocí je vaporizování doporučeným způsobem terapie. Bronchodilatační účinek konopí také může zesílit nebo i znásobit účinek předepsaných léků.
Méně jednoznačné je používání Δ9-THC při léčbě pohybových poruch nebo úzkosti jako u Tourettova nebo posttraumatického syndromu. Syndrom ADHD se léčí amfetaminy, které u těchto pacientů vyvolávají atypickou odezvu – zkoumá se však používání Δ9-THC jako bezpečnější a nenávykové alternativy, neboť se zjistilo, že tento povznášející, cerebrální kanabinoid „omezuje prostřednictvím CB1 receptorů impulsivní výběr".
Konopí je zcela jistě droga, nezávisle na odrůdě. Ačkoliv se sativy i indiky po tisíce let používaly v léčbě, nesmíme zapomínat, že některé nemoci by se mohly zhoršit podáváním nesprávné odrůdy nebo typu konopí. Například lidé s agresivní povahou, trpící nespavostí nebo záchvaty křečí zjistí, že sativa jejich problémy zhoršuje, zatímco indica jim pomáhá víc než předepsané léky; při léčbě migrén se musí často experimentovat, protože jejich léčba je velmi individuální, jedna odrůda může někomu pomoct, zatímco u jiného pacienta bolest hlavy ještě zhorší.
Jak už bylo výše řečeno, konopí je větší než součet jeho částí. U některých nemoci je výběr odrůdy pro léčbu jednoduchý, avšak mnohé choroby se nejlépe léčí kombinací odrůd a metod užívání. Například pacient s roztroušenou sklerózou se silnými bolestmi najde úlevu v silné sativě nebo haze podávané vaporizováním, zatímco jiný pacient s velkým třesem se bude léčit díky sedativním, relaxačním účinkům čaje z odrůd typu indica, o kterých bude pojednávat třetí a závěrečná část tohoto seriálu. Zůstaňte naladění na konopí a odpovědnou léčbu touto rostlinou!
Druhá část tohoto seriálu o fyziologickém působení
léčebného konopí pojednávala o složitém vztahu mezi odrůdami typu sativa
s vysokým obsahem THC a kanabinoidními receptory CB1 v našem těle. V
této třetí a závěrečné části se zaměříme na uspávací, relaxující
„stoned“ účinek odrůd typu indica s vysokým obsahem kanabinoidu CBD
neboli kanabidiolu.
CBD je považováno za primární nepsychoaktivní
kanabinoid v rostlině konopí. Konopí typu indica, které mají v oblibě
mnozí rekreační uživatelé a někteří pacienti, pochází z Himalájí, daří
se mu v Indii, Nepálu, Afghánistánu, Pákistánu a tuctu dalších zemí,
producentů hašiše. Rostliny mají velké, široké listy, tmavší zelenou
barvu a podsaditější vzrůst než odrůdy typu sativa a haze. Patra jsou
blíž k sobě, a proto je i struktura květenství hustší. Výnos na kubický
metr bývá vyšší než u sativy, avšak odrůdy typu indica málokdy dosahují
výšky několika metrů jako sativy. Někteří pěstitelé dávají přednost
těmto kompaktním keřovitým rostlinám.
Nedočkaví pěstitelé outdooru i indooru rádi pěstují tyto
odrůdy, protože mají kratší vegetační dobu i dobu květu a přitom
i vyšší výnosy, v závislosti na odrůdě. Jestliže dáváte přednost
vysmátému účinku sativy a haze a žijete v tropech či subtropech,
pěstování venku není problém. Avšak pokud pěstujete v mírnějším podnebí,
bude pro vás snazší i výnosnější – obecně řečeno – místo nich pěstovat
odrůdy typu indica.
Pocity omámení a ospalosti spojené s kouřením odrůd typu
indica jsou obzvlášť blahodárné pro ty, kteří potřebují uvolnit svaly,
stahy a křeče, dále i pro své protizánětlivé působení, sedativní a další
podobné účinky. Těchto pocitů také dosáhneme požíváním pečiva,
tinktury, oleje nebo másla z konopí obecně, protože se z něj při trávení
v játrech vytvoří aktivní metabolit, který je silně psychoaktivní,
doslova uzemňuje. Uživatelé, kteří by si bez kouření chtěli užít opačné,
povznášející pocity vyvolávané sativami, by měli vyzkoušet vaporizér.
CB2 receptory se nacházejí zejména v mozku, ale hlavní
podíl těchto návazných bodů je v těle, a to hlavně v imunitním
a endokrinním systému, v hematopoetických kmenových buňkách kostní dřeně
a v makrofázích, které pomáhají vrozené i získané imunitě. Jelikož
periferní nervová zakončení také vykazují některé funkce CB2 receptorů,
je pochopitelné, že mnozí lidé se mylně domnívají, že proti bolesti jsou
odrůdy typu indica více účinné než sativy a haze. Protože THC a CBD se
zároveň na oba receptory vážou i působí proti sobě, mnohé fyziologické
reakce prožívané pacienty i rekreačními uživateli se budou lišit.
Jestliže chceme vyjádřit obsah těchto látek v souvislosti s procesy
odehrávajícími se v lidském těle, přesnějším způsobem by bylo zaměřit se
spíše na poměry kanabinoidů než na jejich procenta.
 |
Všechny odrůdy konopí mají účinek, který je komplexnější
než součet účinků látek v nich obsažených: jednotlivé odrůdy pěstované
různými způsoby poskytnou specifickou kombinaci terapií, ale tyto účinky
nelze vyvolat užíváním stejných kanabinoidů ve stejných množstvích.
Tyto látky mezi sebou reagují a působí na různé systémy v těle, kde léčí
široké spektrum nemocí. Skutečnost, že syntetické kanabinoidy nebývají
tak účinné u vážně nemocných a že konvenční léky mají mnohdy negativní
vedlejší účinky je často silnou motivací k vyhledání přírodní
alternativy – léčebného konopí.
Například pacientům s roztroušenou sklerózou konopí typu
indica velmi ulevuje od třesu, problémů s močovým měchýřem a svalových
křečí, zatímco sativa víc působí proti bolesti a na zvládání
emocionálních aspektů nemoci. Pacienti s Crohnovou chorobou se
v určitých obdobích nebo při záchvatu nemoci léčí specifickými odrůdami,
které jim v daném stavu pomáhají. Také některé další nemoci se léčí
touto duální terapií indica/sativa, například AIDS nebo rakovina.
Pacienti s AIDS často vyžadují kombinaci účinků, kterou nejlépe poskytne
střídání odrůd indica a sativa, a někdy i jejich hybridů. Pacienti před
a po chemoterapii by si měli vybírat odrůdy podle symptomů, které
zrovna potřebují potlačovat, jako jsou nevolnost, bolest, deprese nebo
nechutenství. Artrózu, řídnutí kostí a kornatění cév léčí protizánětlivé
účinky odrůd typu indica.
Užívání těchto odrůd také svědčí pacientům,
kteří vyžadují zklidnění, například při nespavosti nebo panických či
úzkostných stavech.
Lidé, kteří mají ráno problém se vstáváním nebo s tím,
aby mohli normálně přes den fungovat bez nějaké formy stimulantu, by se
měli vyhýbat odrůdám typu indica, podobně jako mnozí pacienti
s astmatem, kterým vadí uvolnění svalů hrudníku, protože se jim pak hůře
dýchá. Ani pacientům s depresí konopí typu indica nesvědčí, protože po
něm mívají zhoršené stavy.
Kanabidiol (CBD), který může pomáhat u nespočetného
množství nemocí a symptomů, se v zájmu zajištění účinnosti léčby
nejčastěji používá v kombinaci s odrůdami typu sativa nebo s hybridy.
Pacienti, kteří se chtějí sami léčit konopím, by se měli vždy obrátit na
lékaře se znalostí konopí jako léku, nebo na nějakého specialistu
v tomto oboru, aby jejich léčba konopím byla co nejbezpečnější
a nejúčinnější.
Překlad: Bushka Bryndová
Zdroj: http://www.magazin-legalizace.cz
