Legální konopí: opakuji, že návrh není dopracován!


Zdravotnické noviny, 14.6.2012

 

Poslanecká sněmovna PČR schválila v prvním čtení novely zákonů, které mají v ČR legalizovat užívání konopí k léčebným účelům. Jako předseda Grémia majitelů lékáren jsem opakovaně kritizoval nedopracování návrhů i fakt, že předkladatelé nekonzultovali uvažované změny s těmi, kteří by konopí měli potřebným pacientům skutečně zajišťovat v praxi, tedy s provozovateli lékáren.

Mgr. Marek Hampel, předseda gremia majitelů lékáren
 
Na má kritická slova zareagovala Ing. Mgr. Vendula Běláčková, tisková mluvčí Petičního výboru za léčebné konopí. Ve svém článku „SÚKL zajistí kontrolu, nikoliv distribuci konopí“ (uveřejněném v minulém čísle, 7. 6. 2012) se snažila přesvědčit čtenáře o správnosti svého výkladu návrhu novel zákonů pro tzv. legalizaci konopí. 

Předně chci zopakovat fakt, že jako lékárník a provozovatel lékárny nemám nic proti tomu, aby i v naší zemi bylo konopí dostupné pro ty pacienty, kterým přinese úlevu. Naopak, do celé diskuse vstupuji z titulu své odbornosti, profese i znalosti praxe jen a pouze proto, aby konopí či přípravky z něj byly pro takové pacienty v českých lékárnách skutečně dostupné. Proto musím nyní zareagovat i na zmíněný článek. 


Kontrolní orgán a obchodní vztahy

Ing. Mgr. Běláčková evidentně nezaregistrovala sněmovní tisk č. 590/1, v jehož bodě 8 sama vláda k předložené poslanecké iniciativě konstatuje, že „Státní ústav pro kontrolu léčiv je navrhovanou úpravou postaven do role kontrolora i distributora, což však jsou zcela odlišné druhy činností a není možné je směšovat. Je nežádoucí, aby kontrolní orgán, který má pouze vykonávat dozor nad činností licencovaného pěstitele, s tímto pěstitelem vstupoval do jakýchkoli obchodních vztahů“. Sama vláda tedy upozorňuje předkladatele na nedomyšlenost a nedopracovanost jejich návrhu.

To samé říkám i já. Provozovatel lékárny zatím nikdy nevstupoval do obchodního vztahu se SÚKL a nenakupoval od něj léčiva. Daná novela zákona předpokládá, že provozovatel lékárny bude uzavírat kupní smlouvu se SÚKL. Zde vidím další nedotažené a proto slabé místo předloženého návrhu: není zde stanoveno, za jakých podmínek by se tato kupní smlouva mezi SÚKL a provozovatelem lékárny uzavírala. 

A dále: Kdo zaplatí náklady na distribuci konopí do lékáren? Bude kupní cena od SÚKL zahrnovat také náklady na skladování a distribuci? Bude prodejní cena konopí v lékárnách nějak regulována? Jaké skutečnosti budou v předávacím protokolu k dodávané zásilce konopí? To jsou jen některé otázky, na které předkladatelé nenabízí odpovědi. 

Jako lékárník a praktický provozovatel lékárny musím dále upozornit na skutečnost, že individuální zpracování konopí v lékárnách je v současné době prakticky nepředstavitelné. Budeme v lékárnách rozvažovat konopí po jednotlivých gramech pro naše pacienty? Nebo snad na perkolátoru připravovat tinkturu? Tím bychom se vrátili k praxi staré přibližně jedno století, kterou dnes kolegové lékárníci neprovádí nikde v naší části světa. 


Holandský model

Ve fungujících modelech např. v Holandsku, státní agentura (Office for Medicinal Cannabis, OMC) konopí nepěstuje, nezpracovává, nevykupuje ani nedistribuuje do lékáren. Pro potřeby všech holandských pacientů funguje jedna oficiální pěstírna konopí, která zároveň distribuuje lék do lékáren. Státní agentura OMC provádí pouze odbornou, kontrolní činnost, a to na všech článcích od pěstování, zpracování, distribuce až po výdej v lékárnách. V Holandsku tak v roce 2003 zvolili model, který vychází ze státní monopolizace celého procesu a zcela jistě není v rozporu s jednotnou úmluvou o omamných látkách z roku 1961. 

Ing. Mgr. Běláčková v závěru svého článku poukazuje na podmínky konkurenčního prostředí, které má údajně zaručit českým pacientům dostatek konopí, a to za co nejnižší cenu. Já jsem naopak přesvědčen, že zvolený model by podle současné předlohy donutil české pacienty pěstovat si konopí v domácích podmínkách. A to by bylo samozřejmě špatně. Mimo jiné by nikým nebyla zaručena kvalitní standardizovaná sušená rostlina s definovaným obsahem účinné látky THC. Naopak by se mohlo snadno stát, že rostlinná droga by obsahovala např. těžké kovy či další chemické prvky, které by pacienty poškozovaly. 

Závěrem bych chtěl říci, že nyní, po schválení novel v prvním čtení, s velkou nadějí očekávám odbornou diskusi na půdě Výboru pro zdravotnictví poslanecké sněmovny. Doufám, že zde bude dost prostoru k tomu, aby fakta a argumenty mohly předložit všechny zúčastněné strany, tedy také provozovatelé lékáren. Vždyť to mají být nakonec oni, kdo zajistí pro své pacienty kvalitní, bezpečné konopí a ponesou tak nemalý díl osobní zodpovědnosti.

Mgr. Marek Hampel, předseda představenstva GML