Zdravotnické noviny, 14.6.2012
Poslanecká sněmovna PČR schválila v prvním čtení novely zákonů,
které mají v ČR legalizovat užívání konopí k léčebným účelům. Jako předseda
Grémia majitelů lékáren jsem opakovaně kritizoval nedopracování návrhů i fakt,
že předkladatelé nekonzultovali uvažované změny s těmi, kteří by konopí měli
potřebným pacientům skutečně zajišťovat v praxi, tedy s provozovateli lékáren.
 |
| Mgr. Marek Hampel, předseda gremia majitelů lékáren |
Na má kritická slova zareagovala Ing. Mgr. Vendula Běláčková, tisková mluvčí
Petičního výboru za léčebné konopí. Ve svém článku „SÚKL zajistí kontrolu,
nikoliv distribuci konopí“ (uveřejněném v minulém čísle, 7. 6. 2012) se snažila
přesvědčit čtenáře o správnosti svého výkladu návrhu novel zákonů pro tzv.
legalizaci konopí.
Předně chci zopakovat fakt, že jako lékárník a provozovatel lékárny nemám
nic proti tomu, aby i v naší zemi bylo konopí dostupné pro ty pacienty, kterým
přinese úlevu. Naopak, do celé diskuse vstupuji z titulu své odbornosti,
profese i znalosti praxe jen a pouze proto, aby konopí či přípravky z něj byly
pro takové pacienty v českých lékárnách skutečně dostupné. Proto musím nyní
zareagovat i na zmíněný článek.
Kontrolní orgán a obchodní vztahy
Ing. Mgr. Běláčková evidentně nezaregistrovala sněmovní tisk č. 590/1, v
jehož bodě 8 sama vláda k předložené poslanecké iniciativě konstatuje, že
„Státní ústav pro kontrolu léčiv je navrhovanou úpravou postaven do role
kontrolora i distributora, což však jsou zcela odlišné druhy činností a není
možné je směšovat. Je nežádoucí, aby kontrolní orgán, který má pouze vykonávat
dozor nad činností licencovaného pěstitele, s tímto pěstitelem vstupoval do
jakýchkoli obchodních vztahů“. Sama vláda tedy upozorňuje předkladatele na
nedomyšlenost a nedopracovanost jejich návrhu.
To samé říkám i já. Provozovatel lékárny zatím nikdy
nevstupoval do obchodního vztahu se SÚKL a nenakupoval od něj léčiva. Daná
novela zákona předpokládá, že provozovatel lékárny bude uzavírat kupní smlouvu
se SÚKL. Zde vidím další nedotažené a proto slabé místo předloženého návrhu:
není zde stanoveno, za jakých podmínek by se tato kupní smlouva mezi SÚKL a
provozovatelem lékárny uzavírala.
A dále: Kdo zaplatí náklady na distribuci konopí do lékáren? Bude kupní cena
od SÚKL zahrnovat také náklady na skladování a distribuci? Bude prodejní cena
konopí v lékárnách nějak regulována? Jaké skutečnosti budou v předávacím
protokolu k dodávané zásilce konopí? To jsou jen některé otázky, na které
předkladatelé nenabízí odpovědi.
Jako lékárník a praktický provozovatel lékárny musím dále upozornit na
skutečnost, že individuální zpracování konopí v lékárnách je v současné době
prakticky nepředstavitelné. Budeme v lékárnách rozvažovat konopí po
jednotlivých gramech pro naše pacienty? Nebo snad na perkolátoru připravovat tinkturu?
Tím bychom se vrátili k praxi staré přibližně jedno století, kterou dnes
kolegové lékárníci neprovádí nikde v naší části světa.
Holandský model
Ve fungujících modelech např. v Holandsku, státní agentura (Office for
Medicinal Cannabis, OMC) konopí nepěstuje, nezpracovává, nevykupuje ani
nedistribuuje do lékáren. Pro potřeby všech holandských pacientů funguje jedna
oficiální pěstírna konopí, která zároveň distribuuje lék do lékáren. Státní
agentura OMC provádí pouze odbornou, kontrolní činnost, a to na všech článcích
od pěstování, zpracování, distribuce až po výdej v lékárnách. V Holandsku tak v
roce 2003 zvolili model, který vychází ze státní monopolizace celého procesu a
zcela jistě není v rozporu s jednotnou úmluvou o omamných látkách z roku 1961.
Ing. Mgr. Běláčková v závěru svého článku poukazuje na podmínky
konkurenčního prostředí, které má údajně zaručit českým pacientům dostatek
konopí, a to za co nejnižší cenu. Já jsem naopak přesvědčen, že zvolený model
by podle současné předlohy donutil české pacienty pěstovat si konopí v domácích
podmínkách. A to by bylo samozřejmě špatně. Mimo jiné by nikým nebyla zaručena
kvalitní standardizovaná sušená rostlina s definovaným obsahem účinné látky
THC. Naopak by se mohlo snadno stát, že rostlinná droga by obsahovala např.
těžké kovy či další chemické prvky, které by pacienty poškozovaly.
Závěrem bych chtěl říci, že nyní, po schválení novel v prvním čtení, s
velkou nadějí očekávám odbornou diskusi na půdě Výboru pro zdravotnictví
poslanecké sněmovny. Doufám, že zde bude dost prostoru k tomu, aby fakta a
argumenty mohly předložit všechny zúčastněné strany, tedy také provozovatelé
lékáren. Vždyť to mají být nakonec oni, kdo zajistí pro své pacienty kvalitní,
bezpečné konopí a ponesou tak nemalý díl osobní zodpovědnosti.
Mgr. Marek Hampel, předseda představenstva GML
