Komparační výtah adiktologického kompendia Konopí a konopné drogy, Miovský M. a kol, Grada 2008, viz sekce Odborná literatura na www.konopijelek.cz
Matěj Louda
1) FYZICKÉ PROJEVY UŽÍVÁNÍ
SPÍŠE POZITIVNÍ:
- důkazy o neurotoxickém účinku kanabinoidů jsou neprůkazné (výzkumníci, kteří tvrdili opak, používali při studiích na zvířatech několikanásobně vyšší dávky, než jaké jsou denně schopni aplikovat i ti nejtěžší uživatelé konopí)
- kognitivní narušení nemusí být výrazné a stále zůstává nejasné, jak důležitá jsou pro každodenní fungování
- kognitivní deficity při akutní intoxikaci v závislosti na dávce jsou obecně spojovány s uklidněním, euforií, změnou vnímání, zkreslením vnímání času, zintenzivněním obyčejných senzorických zážitků, postižení krátkodobé paměti, pozorností, schopností učit se, motorických funkcí, koordinace pohybu, zpomalení reakčního času
- řada studií demonstruje pouze mírné kognitivní deficity a uzavírá, z akutní intoxikace má minimální vliv na komplexní kognitivní výkonnost! Tato postižení jsou navíc individuální a závisí nejen na množství užívané drogy, ale také na délce, frekvenci a způsobu užívání. Dále se Autoři studií shodují, že rezidua konopí nepůsobí déle než 24 hodin po užití
- přesto se u uživatelů mohou vyskytovat mírné neurofyziologické deficity, které jsou ovšem kompenzovány zvýšenou aktivitou (v prefrontalní kůře a bazálních gangliích)
- emisní počítačová tomografie (SPECT) prokázala během řešení úloh vyžadujících koncentraci jediné pozorovatelné abnormality snížení průtoku krve prefrontalním kortexem a snížení aktivity v pravém a levém temporálním laloku
- studie s pozitronovou emisní tomografií (PET) však došla k odlišným výsledkům: nezkušení uživatelé vykazovali snížení celkového průtoku krve mozkem (ve sluchových, zrakových oblastech a v oblastech spojovaných s pozorností - temenní lalok, čelní lalok, talamus), u zkušených byl průtok krve mozkem normální
- další studie PET zaznamenala u uživatelů konopí při intoxikaci oboustranné zvýšení průtoku krve ve frontálních lalocích i v mozkové kůře a mozečku (snížení metabolismu mozečku může mít za následek deficity motorických funkcí)
- po 26 hodinách abstinence se projevilo snížení průtoku v prefrontální kůře - významné pro paměťové funkce (snížení schopnosti zapamatovat si, vetší využívání krátkodobé paměti oproti neuživatelům)
- po 25 dnech abstinence uživatelé již nevykazovali žádné deficity ve výkonu, ale ukázala se snížená aktivita v levé prefrontální kůře a hyperaktivita v hippokampu (to může mít za následek narušení exekutivních funkcí - těžcí uživatelé mají i po 25 dnech abstinence deficity ve schopnosti rozhodovat se, řešit matematické úkoly a verbálně se vyjadřovat)
- negativní vliv užívání konopí na celkové IQ byl patrný pouze u těch, kteří užívali 5 nebo více jointů za týden. U abstinujících těžkých uživatelů nebyl tento negativní vliv pozorován. Autoři proto uzavírají, že konopné drogy se nevyznačují dlouhodobými negativními účinky na inteligenci uživatelů.
- výzkum pomocí magnetické rezonance neprokázal ani u dlouhodobých uživatelů atrofii mozku ani narušení či změny bílé mozkové hmoty
- výsledky studií týkající se psychomotorického tempa při plnění různých úkolů jsou nekonzistentní, v relativně nedávném výzkumu se podařilo prokázat pouze zpomalení brzdného reakčního času (o 55ms)
- zkušený uživatel má poměrně výraznou možnost se na stav intoxikace natolik adaptovat, že se jeho výkon v testových úkolech (v oblasti psychomotoriky při plnění úkolů) v porovnání se střízlivým stavem může dokonce zlepšit
- narušená koncentrace spermií se obnovuje po 5-6 týdnech
- po vzniku tolerance může i velké množství konopí vykazovat jen malý efekt na srdce
- užívání konopí během těhotenství je spojeno pouze s mírným snížením porodní hmotnosti a délky novorozence
- po perorálním užití THC matkou dosahuje THC v krvi plodu jen velmi malých hodnot
- vztah mezi užíváním marihuany matky a vrozenými vadami je nejasný (u dětí uživatelek se nepodařilo prokázat zvýšení impulzivity ani oslabení pozornosti)
- důkazy o neurotoxickém účinku kanabinoidů jsou neprůkazné (výzkumníci, kteří tvrdili opak, používali při studiích na zvířatech několikanásobně vyšší dávky, než jaké jsou denně schopni aplikovat i ti nejtěžší uživatelé konopí)
- kognitivní narušení nemusí být výrazné a stále zůstává nejasné, jak důležitá jsou pro každodenní fungování
- kognitivní deficity při akutní intoxikaci v závislosti na dávce jsou obecně spojovány s uklidněním, euforií, změnou vnímání, zkreslením vnímání času, zintenzivněním obyčejných senzorických zážitků, postižení krátkodobé paměti, pozorností, schopností učit se, motorických funkcí, koordinace pohybu, zpomalení reakčního času
- řada studií demonstruje pouze mírné kognitivní deficity a uzavírá, z akutní intoxikace má minimální vliv na komplexní kognitivní výkonnost! Tato postižení jsou navíc individuální a závisí nejen na množství užívané drogy, ale také na délce, frekvenci a způsobu užívání. Dále se Autoři studií shodují, že rezidua konopí nepůsobí déle než 24 hodin po užití
- přesto se u uživatelů mohou vyskytovat mírné neurofyziologické deficity, které jsou ovšem kompenzovány zvýšenou aktivitou (v prefrontalní kůře a bazálních gangliích)
- emisní počítačová tomografie (SPECT) prokázala během řešení úloh vyžadujících koncentraci jediné pozorovatelné abnormality snížení průtoku krve prefrontalním kortexem a snížení aktivity v pravém a levém temporálním laloku
- studie s pozitronovou emisní tomografií (PET) však došla k odlišným výsledkům: nezkušení uživatelé vykazovali snížení celkového průtoku krve mozkem (ve sluchových, zrakových oblastech a v oblastech spojovaných s pozorností - temenní lalok, čelní lalok, talamus), u zkušených byl průtok krve mozkem normální
- další studie PET zaznamenala u uživatelů konopí při intoxikaci oboustranné zvýšení průtoku krve ve frontálních lalocích i v mozkové kůře a mozečku (snížení metabolismu mozečku může mít za následek deficity motorických funkcí)
- po 26 hodinách abstinence se projevilo snížení průtoku v prefrontální kůře - významné pro paměťové funkce (snížení schopnosti zapamatovat si, vetší využívání krátkodobé paměti oproti neuživatelům)
- po 25 dnech abstinence uživatelé již nevykazovali žádné deficity ve výkonu, ale ukázala se snížená aktivita v levé prefrontální kůře a hyperaktivita v hippokampu (to může mít za následek narušení exekutivních funkcí - těžcí uživatelé mají i po 25 dnech abstinence deficity ve schopnosti rozhodovat se, řešit matematické úkoly a verbálně se vyjadřovat)
- negativní vliv užívání konopí na celkové IQ byl patrný pouze u těch, kteří užívali 5 nebo více jointů za týden. U abstinujících těžkých uživatelů nebyl tento negativní vliv pozorován. Autoři proto uzavírají, že konopné drogy se nevyznačují dlouhodobými negativními účinky na inteligenci uživatelů.
- výzkum pomocí magnetické rezonance neprokázal ani u dlouhodobých uživatelů atrofii mozku ani narušení či změny bílé mozkové hmoty
- výsledky studií týkající se psychomotorického tempa při plnění různých úkolů jsou nekonzistentní, v relativně nedávném výzkumu se podařilo prokázat pouze zpomalení brzdného reakčního času (o 55ms)
- zkušený uživatel má poměrně výraznou možnost se na stav intoxikace natolik adaptovat, že se jeho výkon v testových úkolech (v oblasti psychomotoriky při plnění úkolů) v porovnání se střízlivým stavem může dokonce zlepšit
- narušená koncentrace spermií se obnovuje po 5-6 týdnech
- po vzniku tolerance může i velké množství konopí vykazovat jen malý efekt na srdce
- užívání konopí během těhotenství je spojeno pouze s mírným snížením porodní hmotnosti a délky novorozence
- po perorálním užití THC matkou dosahuje THC v krvi plodu jen velmi malých hodnot
- vztah mezi užíváním marihuany matky a vrozenými vadami je nejasný (u dětí uživatelek se nepodařilo prokázat zvýšení impulzivity ani oslabení pozornosti)
SPÍŠE NEGATIVNÍ:
- THC se dlouho uvolňuje z tukové tkáně
- do 3 dnů je vyloučeno z těla 70% a do 5 dnů 80-90 % THC
- konopí zrychluje srdeční pulz (tachykardie?) a způsobuje periferní vazodiletaci (?)
- při poloze ležmo se tlak i tepová frekvence pod vlivem konopí zvyšují
- konopí zvyšuje srdeční výdej (až o 30%), krevní průtok a krevní tlak (do 10%)
- v některých případech kanabinoidy vykazuji v závislosti na dávce bifázický efekt - v malé dávce něco snižují, ve velké zvyšují (např. fagocytózu)
- jedna studie zaznamenala, že u pravidelných uživatelů konopných drog dochází k signifikantnímu snížení hladiny testosteronu (v případě kouření), je to ale stav přechodný. Většině studií se však toto snížení nepodařilo prokázat.
- při 20 jointech za den se snížil počet a pohyblivost spermií - do měsíce se vrátil do normálu (spermie jinak ale nevybočovaly z průměru)
- vysoké dávky u zvířat snižují sekreci testosteronu, produkci spermatu, mortilitu spermií
- ženy užívající konopí nejméně 4x týdně mají kratší menstruační cyklus a luteinizační fázi (?). Na estrogenní aktivitu konopí nemá žádný vliv.
- u pokusných zvířat snižuje THC hladinu pohlavních hormonů a tlumí pohlavní chování
- užívání THC u žen může mít vliv na oplodnění a implantaci vajíčka
- výzkumy nenasvědčují tomu, že by konopí u mužů či žen vyvolávalo neplodnost
2) PSYCHICKÉ PROJEVY
SPÍŠE NEGATIVNÍ
- některé studie připisují akutní intoxikaci projevy euforie, zkreslené vnímaní času, zhoršený úsudek, zhoršenou pozornost, prodloužený reakční čas, problematické vybavování obsahu pracovní paměti, nesouvislé a přerušované rozhovory
- projevy depersonalizace, derealizace, narušení osobních činností a zvýšená chuť k jídlu
- při akutní intoxikaci dochází k fenoménu pohlceni tj. věnování veškeré pozornosti jedinému předmětu (zaměření)
- dochází k údivu a nadšení z některých zdánlivě nových podnětů a to díky oslabení vlivu paměti (resp. sociálně podmíněných asociací)
- vysoké dávky mohou způsobit dlouhodobější kanabisovou psychotickou poruchu s trváním až 6 týdnů. (Příznaky po odeznění naštěstí nezanechávají reziduum).
- užívání konopí zřejmě zvyšuje riziko rozvoje psychózy (nikoli však schizofrenie!) a to 2-3x, u disponovaných jedinců a osob před 15. rokem věku je jeho vliv ještě významnější
- jedinec je demotivován, protože stav intoxikace je sám o sobě tak naplňující, že už není třeba se o cokoliv snažit. V tomto spočívá potenciální nebezpečí pro každého uživatele, který nemá přesně definované své sociální role, pracovní návyky a vlastni měřítka výkonnosti
- pokud se stane stav marihuanového rauše atraktivnější než obyčejný život, vyvinula se psychická závislost
- amotivační syndrom je behaviorálně (pozorováním chování uživatelů) doložený. Přesto nebyly dosud představeny závěry, které by přesvědčivě vypovídaly o jeho existenci.
- mírně zvýšené riziko vzniku deprese, přičemž riziko je vyšší u osob, které konopí užívají pravidelně nebo jsou na něm závislí (některé studie ale tento závěr nepotvrdily)
- u existující depresivní poruchy užívání konopí zvyšuje počet depresivních fází
- závislost na konopí zvyšuje 3,5x riziko epizody velké deprese
- ti, kteří si pomocí marihuany snaží léčit depresivní stavy, obvykle trpí hlubšími depresemi než ti, kteří tak nečiní
- požití kanabinoidů zhoršuje schopnost dodržovat dráhu, při řízení motorových vozidel - snižuje rychlost a přesnost reagování (podíl nehod, ve kterých byli účastníci pod vlivem konopných drog je poměrně vysoký)
- uživatelé jsou si těchto účinků vědomi, proto řídí záměrně opatrněji (snižují rychlost a řídí méně riskantně). Tato kompenzace však není dostatečná, pokud je jedinec zaskočen neočekávanou situací nebo pokud řízení vyžaduje nepřetržitou pozornost.
- Důkazy svědčící pro škodlivé účinky konopí na kognitivní funkce jsou příkladem plným rozporů. Přesto lze říci, že dlouhodobé užívání konopí způsobuje jemné a selektivní narušení kognitivních funkcí (pozornost, psychomotorické tempo, krátkodobou paměť během 12-24 hodin od užití). Otázkou je, zda jsou tato narušení ireverzibilní a v jaké míře narušuje každodenní fungování.
- Navzdory mnoha vzájemně si odporujícím zprávám je zřejmé, že zájem o kognitivní narušení spojené s těžkým užíváním konopí je oprávněný (narušení je mírné, nikoli však zanedbatelné)
- strukturální poškození mozku nebylo potvrzeno
- konopné drogy mají určitý návykový potenciál v oblasti systému odměny (podání drogy zvyšuje výdej dopaminu, který navozuje pocity tělesné pohody)
- po vysazení chronického příjmu kanabinoidů se dostavuje abstinenční syndrom (mírnější než po jiných látkách vyvolávajících závislost jako např. nikotinu, alkoholu, kofeinu)
- závislost se projevuje ve třech stupních: 1) užívaní ve větším množství než uživatel zamýšlí, 2) snaha o abstinování je rychle vystřídána návratem k užívání, 3) v příjmu drogy uživatel pokračuje i přes potíže, které mu to přináší
- abstinenční příznaky: bažení po další dávce, poruchy spánku, únava, celková podrážděnost, někdy hněvivá nálada a agresivita
- odvykací stav se objevuje po vysazení vysokých dávek a může trvat od několika hodin až do řádu několika dní
- syndrom odnětí drogy zahrnuje nadměrnou podrážděnost, pasivitu, hostilitu (?), roztěkanost, nervozitu, napětí, neklid, problémy s koncentrací
- tyto projevy se začínají projevovat ve slabé míře již 10-12 h po poslední aplikaci - při ústním podání později - s vrcholem po 48h. Příznaky ustupuji do 96h (max. 14 dnů) po vysazení.
- celoživotní prevalence (?) závislosti může dosahovat až 50%
- spolu se závislostí se může vyvíjet také tolerance (při velmi vysokých dávkách odpovídajících pravidelnému užívání hašiše nebo vysoce potentního konopí) alespoň na některé účinky kanabinoidy. Na jiné se naopak rozvíjí senzitizace (stejné dávky podávané opakovaně vyvolávají tyto účinky s větší intenzitou).
- tři stavy marihuanových raušů: 1) vysmátost, 2) přemýšlivost, 3) výkyd - bad trip (únava, negativní nálada, prázdná hlava)
- výskyt nepříznivých reakcí není přímo závislý na dávce drogy, mnohem vetší roli hrají osobnostní predispozice. Nezanedbatelné jsou získané zkušenosti s drogou a s tím, jak případný nepříjemný prožitek zvládnout.
- některé studie připisují akutní intoxikaci projevy euforie, zkreslené vnímaní času, zhoršený úsudek, zhoršenou pozornost, prodloužený reakční čas, problematické vybavování obsahu pracovní paměti, nesouvislé a přerušované rozhovory
- projevy depersonalizace, derealizace, narušení osobních činností a zvýšená chuť k jídlu
- při akutní intoxikaci dochází k fenoménu pohlceni tj. věnování veškeré pozornosti jedinému předmětu (zaměření)
- dochází k údivu a nadšení z některých zdánlivě nových podnětů a to díky oslabení vlivu paměti (resp. sociálně podmíněných asociací)
- vysoké dávky mohou způsobit dlouhodobější kanabisovou psychotickou poruchu s trváním až 6 týdnů. (Příznaky po odeznění naštěstí nezanechávají reziduum).
- užívání konopí zřejmě zvyšuje riziko rozvoje psychózy (nikoli však schizofrenie!) a to 2-3x, u disponovaných jedinců a osob před 15. rokem věku je jeho vliv ještě významnější
- jedinec je demotivován, protože stav intoxikace je sám o sobě tak naplňující, že už není třeba se o cokoliv snažit. V tomto spočívá potenciální nebezpečí pro každého uživatele, který nemá přesně definované své sociální role, pracovní návyky a vlastni měřítka výkonnosti
- pokud se stane stav marihuanového rauše atraktivnější než obyčejný život, vyvinula se psychická závislost
- amotivační syndrom je behaviorálně (pozorováním chování uživatelů) doložený. Přesto nebyly dosud představeny závěry, které by přesvědčivě vypovídaly o jeho existenci.
- mírně zvýšené riziko vzniku deprese, přičemž riziko je vyšší u osob, které konopí užívají pravidelně nebo jsou na něm závislí (některé studie ale tento závěr nepotvrdily)
- u existující depresivní poruchy užívání konopí zvyšuje počet depresivních fází
- závislost na konopí zvyšuje 3,5x riziko epizody velké deprese
- ti, kteří si pomocí marihuany snaží léčit depresivní stavy, obvykle trpí hlubšími depresemi než ti, kteří tak nečiní
- požití kanabinoidů zhoršuje schopnost dodržovat dráhu, při řízení motorových vozidel - snižuje rychlost a přesnost reagování (podíl nehod, ve kterých byli účastníci pod vlivem konopných drog je poměrně vysoký)
- uživatelé jsou si těchto účinků vědomi, proto řídí záměrně opatrněji (snižují rychlost a řídí méně riskantně). Tato kompenzace však není dostatečná, pokud je jedinec zaskočen neočekávanou situací nebo pokud řízení vyžaduje nepřetržitou pozornost.
- Důkazy svědčící pro škodlivé účinky konopí na kognitivní funkce jsou příkladem plným rozporů. Přesto lze říci, že dlouhodobé užívání konopí způsobuje jemné a selektivní narušení kognitivních funkcí (pozornost, psychomotorické tempo, krátkodobou paměť během 12-24 hodin od užití). Otázkou je, zda jsou tato narušení ireverzibilní a v jaké míře narušuje každodenní fungování.
- Navzdory mnoha vzájemně si odporujícím zprávám je zřejmé, že zájem o kognitivní narušení spojené s těžkým užíváním konopí je oprávněný (narušení je mírné, nikoli však zanedbatelné)
- strukturální poškození mozku nebylo potvrzeno
- konopné drogy mají určitý návykový potenciál v oblasti systému odměny (podání drogy zvyšuje výdej dopaminu, který navozuje pocity tělesné pohody)
- po vysazení chronického příjmu kanabinoidů se dostavuje abstinenční syndrom (mírnější než po jiných látkách vyvolávajících závislost jako např. nikotinu, alkoholu, kofeinu)
- závislost se projevuje ve třech stupních: 1) užívaní ve větším množství než uživatel zamýšlí, 2) snaha o abstinování je rychle vystřídána návratem k užívání, 3) v příjmu drogy uživatel pokračuje i přes potíže, které mu to přináší
- abstinenční příznaky: bažení po další dávce, poruchy spánku, únava, celková podrážděnost, někdy hněvivá nálada a agresivita
- odvykací stav se objevuje po vysazení vysokých dávek a může trvat od několika hodin až do řádu několika dní
- syndrom odnětí drogy zahrnuje nadměrnou podrážděnost, pasivitu, hostilitu (?), roztěkanost, nervozitu, napětí, neklid, problémy s koncentrací
- tyto projevy se začínají projevovat ve slabé míře již 10-12 h po poslední aplikaci - při ústním podání později - s vrcholem po 48h. Příznaky ustupuji do 96h (max. 14 dnů) po vysazení.
- celoživotní prevalence (?) závislosti může dosahovat až 50%
- spolu se závislostí se může vyvíjet také tolerance (při velmi vysokých dávkách odpovídajících pravidelnému užívání hašiše nebo vysoce potentního konopí) alespoň na některé účinky kanabinoidy. Na jiné se naopak rozvíjí senzitizace (stejné dávky podávané opakovaně vyvolávají tyto účinky s větší intenzitou).
- tři stavy marihuanových raušů: 1) vysmátost, 2) přemýšlivost, 3) výkyd - bad trip (únava, negativní nálada, prázdná hlava)
- výskyt nepříznivých reakcí není přímo závislý na dávce drogy, mnohem vetší roli hrají osobnostní predispozice. Nezanedbatelné jsou získané zkušenosti s drogou a s tím, jak případný nepříjemný prožitek zvládnout.
SPÍŠE POZITIVNÍ
- obecně je sdílený názor, že má užití konopí mnohem více dezorganizující dopad na chování než tomu ve skutečnosti je
- vznik afektivních a psychotických poruch nepatří mezi nejvíce frekventované komplikace (většina uživatelů schizofrenií neonemocní). Existuje pouze jediná studie, dokazující předpoklad, že rozvoji psychotických příznaků předchází několik let užívání konopných drog.
- dosavadní výzkum uspokojivě nepotvrzuje příčinné spojení konzumace (ani o vyšší potenci) s amotivačním syndromem a schizofrenií (konopí je pouze jeden z mnoha faktorů)
- užívání konopných drog je častější mezi schizofreniky než v obecné populaci (tito lidé byli většinou nemocní před užíváním marihuany)
- konopí je užíváno jako sebemedikace ke kontrolování depresivních nebo i manických příznaků
- antidepresivní, antimanické (afektivní poruchy) léčebné využití marihuany je sporná a méně pravděpodobná, neboť se zakládá jen na teoretických konstruktech a několika kazuistikách
- u demotivovaných uživatelů stále zůstává základní otázka: Co přichází jako první? Marihuana a následně ztráta motivace nebo ztráta motivace a snaha eliminovat tuto absenci drogou?
- zpráva akademie věd USA pořízená na zakázku vlády uvádí, že marihuana může zmírnit úzkostnost.
- konopí snižuje zábrany asociovat jinak, než jak to po nás společnost vyžaduje. Člověk je schopen projevit jinak normálně potlačované impulzy.
- rigidní komunikační vzorce, zábrany a jiné regulační mechanismy jsou po dobu intoxikace utlumeny
- díky většímu zaměření na jediný objekt je posílena schopnost empatie
- u osob, které experimentovaly s konopím, byla nalezena lepší úroveň sociálního přizpůsobení
- v etnografickém výzkumu provedeném na Kostarice a Jamajce se paradoxně ukázalo, že nejtěžší uživatelé konopí měli nejvyšší příjmy, nejnižší nezaměstnanost a nejstálejší pracovní historii z celé skupiny uživatelů. Nejtěžší uživatelé také tvrdili, že pokud jsou intoxikováni, je jejich preferovanou činností práce.
- pokud je pozornost výzkumu zaměřena na manuální činnosti, pak uživatelé konopí nevykazují v porovnání s neuživateli významné rozdíly. Pokud se však vědci zaměřili na sledování úrovně a kvality mentálních procesů (učení, paměť a pozornost), může mezi jednotlivci docházet k mnohem větší diferenciaci podle toho, jakým způsobem se jedinec vyrovnává s úkolem při změněném stavu vědomí.
3) POCITY A PROŽITKY
- pocit vetší efektivity myšlení, lepší sebepoznání, vhledy a chápání nových souvislostí a významů
- subjektivně vnímaná vyšší rychlost toku myšlenek
- každá myšlenka je lépe strukturovaná
- vnímání je ostřejší a hlubší
- objektivně: rozsah pozornosti je snížený, intenzita je zvýšena
- fantazie je značně posílena
- prožitek uvolnění
- zvyšuje se citlivost a vnímavost
- prožívání neobvyklé jednoty těla a mysli
- zlepšuje sexuální prožitek: zvýšené vědomí tělesných pocitů směřujících k orgasmu vedoucí k načasování pohybů takovým způsobem, aby maximalizovaly potěšení z pohlavního styku a orgasmu
- prodloužení orgasmu
- větší smyslové pohlcení pohlavním aktem
- pocity orgasmu vnímány celým tělem
- splynutí s partnerem (hluboké sdílení pocitů a extáze)
- dochází ke stavu reflektujícího vědomí vztahující obsahy vědomí ke zkušenostem a očekáváním
- je prožívána změna identity ve smyslu zesíleného vědomí sebe jako zakoušejícího a konajícího subjektu
- jedinec prožívá sám sebe mnohem intenzivněji
- projevuje se celistvost a spontánnost
- člověk se nachází více "tady a teď" (to má příčinu v menší naléhavosti očekávání a menší míře účelových asociací), podobny stav pohlcení je prožíván v dětství
- subjektivně vnímaná vyšší rychlost toku myšlenek
- každá myšlenka je lépe strukturovaná
- vnímání je ostřejší a hlubší
- objektivně: rozsah pozornosti je snížený, intenzita je zvýšena
- fantazie je značně posílena
- prožitek uvolnění
- zvyšuje se citlivost a vnímavost
- prožívání neobvyklé jednoty těla a mysli
- zlepšuje sexuální prožitek: zvýšené vědomí tělesných pocitů směřujících k orgasmu vedoucí k načasování pohybů takovým způsobem, aby maximalizovaly potěšení z pohlavního styku a orgasmu
- prodloužení orgasmu
- větší smyslové pohlcení pohlavním aktem
- pocity orgasmu vnímány celým tělem
- splynutí s partnerem (hluboké sdílení pocitů a extáze)
- dochází ke stavu reflektujícího vědomí vztahující obsahy vědomí ke zkušenostem a očekáváním
- je prožívána změna identity ve smyslu zesíleného vědomí sebe jako zakoušejícího a konajícího subjektu
- jedinec prožívá sám sebe mnohem intenzivněji
- projevuje se celistvost a spontánnost
- člověk se nachází více "tady a teď" (to má příčinu v menší naléhavosti očekávání a menší míře účelových asociací), podobny stav pohlcení je prožíván v dětství
4) NÁVYKOVOST
- závislost v žádném ohledu nepatří mezi dominantní problémy spojené s užíváním konopných drog
- abstinenční stavy jsou poměrně lehké
- někteří autoři zpochybňují, že by běžné méně potentní konopí (tj. v našich podmínkách pěstované tzv. outdoor) mohlo vyvolat skutečně diagnostikovatelnou závislost
- pojetí marihuany coby přechodové drogy na silnější drogy nebylo nikdy prokázáno. Vliv užití konopí na užívání jiných nelegálních drog je pouze výsledkem faktoru obecné náchylnosti k drogám. Kdyby marihuana vůbec neexistovala, uživatelů vysoce nebezpečných drog by v důsledku toho nijak neubylo.
- drogy jsou látky inertní (?) a riziko mohou představovat až v rukou riskantně nebo nezodpovědně se chovajícího člověka
- abstinenční stavy jsou poměrně lehké
- někteří autoři zpochybňují, že by běžné méně potentní konopí (tj. v našich podmínkách pěstované tzv. outdoor) mohlo vyvolat skutečně diagnostikovatelnou závislost
- pojetí marihuany coby přechodové drogy na silnější drogy nebylo nikdy prokázáno. Vliv užití konopí na užívání jiných nelegálních drog je pouze výsledkem faktoru obecné náchylnosti k drogám. Kdyby marihuana vůbec neexistovala, uživatelů vysoce nebezpečných drog by v důsledku toho nijak neubylo.
- drogy jsou látky inertní (?) a riziko mohou představovat až v rukou riskantně nebo nezodpovědně se chovajícího člověka
5) LÉKAŘSKÉ VYUŽITÍ
- možnosti jaké konopí nabízí jak pro medicínu, tak pro průmysl a
zemědělství, jsou tak velké, že v současnosti dochází k zásadní revizi
přístupu k němu
- "titrováním" lze užít jen tolik THC, aby mělo léčivé účinky a zároveň, aby účinky na psychiku byly co nejnižší. Jinak řečeno zkušenější uživatelé jsou schopni množství přijímaného THC účinně kontrolovat pomocí různé konzumace různě potentních konopných produktů.
- organizmus se dokáže adaptovat na řadu pro něj nepříznivých účinků, přičemž tolerance na jednotlivé účinky vzniká různě rychle (např. 24h na kardiovaskulární systém, několik měsíců na reprodukční systém)
- látkám v konopí je připisováno mnoho perspektivních léčebných využití: u psychoneurologických potíží, protirakovinné působení (zmenšují růst nádorů a metastáz - snižuje cévní zásobení nádorů krví). Na druhou stranu existuje hypotéza, že může narušit protinádorovou imunitu a podpořit tak růst nádorů.
- teorie, že konopí způsobuje vážnější poškození imunitního systému je značně nepravděpodobná (zdravotní dopady na imunitní systém nejsou známy)
- u roztroušené sklerosy snižuje třes a svalovou spasticitu ovlivňující pohybovou koordinaci (dokonce takto působí i látky, které se neváží na kanabinoidní receptory a které tudíž nejsou zdrojem psychoaktivních účinku. Dále účinkuje na poruchy funkcí močového měchýře, zmírnění bolestí a celkově zpomaluje progresi RS.
- léčba RS: 90% pacientů, kteří trpěli spasticitou při usínáni, nočním probuzením, bolestmi svalů a nohou, udávalo subjektivní zlepšení. Dále se u těchto pacientu zlepšil třes rukou a hlavy, schopnost chodit, ovládání močového měchýře a projevy deprese.
- konopí má antiemetické účinky (?), které spolehlivě odstraňují nauzeu (zvracení)
- u HIV/AIDS pomáhá při nechutenství (zvýšením chuti k jídlu) a potlačením nutkaní ke zvracení
- v poslední době ( 2008 ) se objevila extrémně slibná zprava o výsledku studie, prokazující ochranný účinek THC (na podkladě kompetitivní inhibice acetylcholinesterázy a zabránění agregace amyloid beta peptidu, hlavního markera nemoci) proti rozvoji Alzheimerovy choroby - nejčastější příčiny senilní demence, a to v míře, která převyšuje veškeré léky dosud pro Alzheimerovu nemoc používané
- látky v konopí mají neuroprotektivní účinek (a to především psychoaktivně neaktivní kanabidiol)
- terapeutický efekt konopí na neuropatickou bolest (z poškození nervových buněk) lze považovat za zcela prokázaný. Pozn.: Na úlevu od neuropatických bolestí a zlepšení kvality spánku působí nejlépe Sativex s kombinací THC a CBD (1:1), samotný kanabidiol se ukázal jako neúčinný.
- také u Parkinsonovy nemoci (příčina zřejmě v konzumaci pesticidů, opakovaných mikrotraumat hlavy nebo genetických mutací) a Huntingtonovy choroby uvolňuje svalové spasmy - léčba poruch pohybového ústrojí (u těchto nemocí je až 97% pokles kanabinoidních receptorů v postižených oblastech mozku)
- u epilepsie konopí působí analgeticky a protikřečovitě a vykazuje mohutný antikonvulzivní (?) efekt
- u glaukomu snižuje nitrooční tlak
- možným terapeutickým působením je kromě symptomatické úlevy od potíží také kauzální protizánětlivý nebo proti-autoimunoagresivní mechanizmus
- protizánětlivé účinky konopí se využívají při ovlivňování Crohnovy choroby (toto v poslední době potvrdilo několik studii a jedna dokonce popisuje mechanizmus povzbuzování hojení střevní sliznice), aterosklerózy, alergického astmatu a cukrovky 1. typu (autoimunitní diabetes)
- THC je terapeuticky účinné u zánětů - např. u RS, Crohnovy choroby či artritidy
- pokusy na zvířatech prokázaly snížení projevu autoimunitní encefalomyelitidy (?) a snížení histologických známek po proběhlém zánětu v míše
- neexistuje žádný (jiný?) účinný lék, který by léčil postižený zraněný mozek
- perspektivní je možné využití kanabinoidů po mrtvici (snížení poškození mozku) a u neurodegenerativních procesů (např. u Alzheimerovy choroby)
- konopné látky pozitivně působí na nejrůznější typy bolestí (chronické, akutní, migrenózní)
- zdá se, že endokanabinoidy v konopí mohou mít analgetické účinky díky modulaci signálu bolesti na nervových? drahách (vzestupných, sestupných) a přímým účinkem na míchu a na periferní nervy - působí na bolesti nereagující na jinou léčbu - zvláště při poškození nervů, onemocnění míchy a migrén
- konopí působí jako svalový relaxant
- konopí má antibakteriální účinky
- konopí má sedativní účinky - způsobuje brzkou ospalost a snadné usínáni
- konopí vykazuje antialergické vlastnosti
- tímto výčtem ale zdaleka nekončí spektrum chorobných stavů, u nichž se o nějaké formě konopné terapie uvažuje nebo se zkouší
- z nízké koncentrace kanabinoidních receptorů (CB1) v dýchacích cestách vyplývá vysoký terapeutický index marihuany a její vhodnost pro vývoj řady leků
- v jednání V ČR je registrace spreje Sativex (podjazyková aplikace) - na pozitivní ovlivňování průběhu RS a epilepsie
- s konopím se experimentuje u řady neurodegenerativních onemocnění a onemocnění z postižení CNS obecně - zde dopomáhá konopí k hojení
- uvažuje se o využití konopí při léčbě autoimunitního onemocnění
- kanabidiol snižuje anxietu (úzkostnost) a zvyšuje duševní klid
- úpravou endokanabinoidnídního systému působí konopí při léčbě posttraumatické stresové poruše
- "titrováním" lze užít jen tolik THC, aby mělo léčivé účinky a zároveň, aby účinky na psychiku byly co nejnižší. Jinak řečeno zkušenější uživatelé jsou schopni množství přijímaného THC účinně kontrolovat pomocí různé konzumace různě potentních konopných produktů.
- organizmus se dokáže adaptovat na řadu pro něj nepříznivých účinků, přičemž tolerance na jednotlivé účinky vzniká různě rychle (např. 24h na kardiovaskulární systém, několik měsíců na reprodukční systém)
- látkám v konopí je připisováno mnoho perspektivních léčebných využití: u psychoneurologických potíží, protirakovinné působení (zmenšují růst nádorů a metastáz - snižuje cévní zásobení nádorů krví). Na druhou stranu existuje hypotéza, že může narušit protinádorovou imunitu a podpořit tak růst nádorů.
- teorie, že konopí způsobuje vážnější poškození imunitního systému je značně nepravděpodobná (zdravotní dopady na imunitní systém nejsou známy)
- u roztroušené sklerosy snižuje třes a svalovou spasticitu ovlivňující pohybovou koordinaci (dokonce takto působí i látky, které se neváží na kanabinoidní receptory a které tudíž nejsou zdrojem psychoaktivních účinku. Dále účinkuje na poruchy funkcí močového měchýře, zmírnění bolestí a celkově zpomaluje progresi RS.
- léčba RS: 90% pacientů, kteří trpěli spasticitou při usínáni, nočním probuzením, bolestmi svalů a nohou, udávalo subjektivní zlepšení. Dále se u těchto pacientu zlepšil třes rukou a hlavy, schopnost chodit, ovládání močového měchýře a projevy deprese.
- konopí má antiemetické účinky (?), které spolehlivě odstraňují nauzeu (zvracení)
- u HIV/AIDS pomáhá při nechutenství (zvýšením chuti k jídlu) a potlačením nutkaní ke zvracení
- v poslední době ( 2008 ) se objevila extrémně slibná zprava o výsledku studie, prokazující ochranný účinek THC (na podkladě kompetitivní inhibice acetylcholinesterázy a zabránění agregace amyloid beta peptidu, hlavního markera nemoci) proti rozvoji Alzheimerovy choroby - nejčastější příčiny senilní demence, a to v míře, která převyšuje veškeré léky dosud pro Alzheimerovu nemoc používané
- látky v konopí mají neuroprotektivní účinek (a to především psychoaktivně neaktivní kanabidiol)
- terapeutický efekt konopí na neuropatickou bolest (z poškození nervových buněk) lze považovat za zcela prokázaný. Pozn.: Na úlevu od neuropatických bolestí a zlepšení kvality spánku působí nejlépe Sativex s kombinací THC a CBD (1:1), samotný kanabidiol se ukázal jako neúčinný.
- také u Parkinsonovy nemoci (příčina zřejmě v konzumaci pesticidů, opakovaných mikrotraumat hlavy nebo genetických mutací) a Huntingtonovy choroby uvolňuje svalové spasmy - léčba poruch pohybového ústrojí (u těchto nemocí je až 97% pokles kanabinoidních receptorů v postižených oblastech mozku)
- u epilepsie konopí působí analgeticky a protikřečovitě a vykazuje mohutný antikonvulzivní (?) efekt
- u glaukomu snižuje nitrooční tlak
- možným terapeutickým působením je kromě symptomatické úlevy od potíží také kauzální protizánětlivý nebo proti-autoimunoagresivní mechanizmus
- protizánětlivé účinky konopí se využívají při ovlivňování Crohnovy choroby (toto v poslední době potvrdilo několik studii a jedna dokonce popisuje mechanizmus povzbuzování hojení střevní sliznice), aterosklerózy, alergického astmatu a cukrovky 1. typu (autoimunitní diabetes)
- THC je terapeuticky účinné u zánětů - např. u RS, Crohnovy choroby či artritidy
- pokusy na zvířatech prokázaly snížení projevu autoimunitní encefalomyelitidy (?) a snížení histologických známek po proběhlém zánětu v míše
- neexistuje žádný (jiný?) účinný lék, který by léčil postižený zraněný mozek
- perspektivní je možné využití kanabinoidů po mrtvici (snížení poškození mozku) a u neurodegenerativních procesů (např. u Alzheimerovy choroby)
- konopné látky pozitivně působí na nejrůznější typy bolestí (chronické, akutní, migrenózní)
- zdá se, že endokanabinoidy v konopí mohou mít analgetické účinky díky modulaci signálu bolesti na nervových? drahách (vzestupných, sestupných) a přímým účinkem na míchu a na periferní nervy - působí na bolesti nereagující na jinou léčbu - zvláště při poškození nervů, onemocnění míchy a migrén
- konopí působí jako svalový relaxant
- konopí má antibakteriální účinky
- konopí má sedativní účinky - způsobuje brzkou ospalost a snadné usínáni
- konopí vykazuje antialergické vlastnosti
- tímto výčtem ale zdaleka nekončí spektrum chorobných stavů, u nichž se o nějaké formě konopné terapie uvažuje nebo se zkouší
- z nízké koncentrace kanabinoidních receptorů (CB1) v dýchacích cestách vyplývá vysoký terapeutický index marihuany a její vhodnost pro vývoj řady leků
- v jednání V ČR je registrace spreje Sativex (podjazyková aplikace) - na pozitivní ovlivňování průběhu RS a epilepsie
- s konopím se experimentuje u řady neurodegenerativních onemocnění a onemocnění z postižení CNS obecně - zde dopomáhá konopí k hojení
- uvažuje se o využití konopí při léčbě autoimunitního onemocnění
- kanabidiol snižuje anxietu (úzkostnost) a zvyšuje duševní klid
- úpravou endokanabinoidnídního systému působí konopí při léčbě posttraumatické stresové poruše
6) PŮSOBENÍ
- endokanabinoidní systém, na který konopí působí, pomáhá
zprostředkovat emoce, upevňuje paměť a koordinovat pohyb.
Endokanabinoidní receptory jsou téměř v každém fyziologickém systému -
na nervových synapsích (CNS), imunitních buňkách, v cévním
(kardiovaskulárním) systému, reprodukčním a trávicím systému.
- Endokanabinoidy se zdají být nejen neuroprotektivní, ale zřejmě i ochranné všeobecně (endokanabinoidní systém je v určité míře možné přirovnat k imunitnímu systému). Vše nasvědčuje tomu, že působí také proti řadě typů rakovinných buněk a spekuluje se o jeho univerzálně antikancerogenním vlivu.
- kanabinoidy ovlivňují aktivitu v nervových drahách a tkaních.
- Endokanabinoidy se zdají být nejen neuroprotektivní, ale zřejmě i ochranné všeobecně (endokanabinoidní systém je v určité míře možné přirovnat k imunitnímu systému). Vše nasvědčuje tomu, že působí také proti řadě typů rakovinných buněk a spekuluje se o jeho univerzálně antikancerogenním vlivu.
- kanabinoidy ovlivňují aktivitu v nervových drahách a tkaních.
7) SYMPTOMATICKÁ VERSUS PŘÍČINNÁ LÉČBA (POZN. ČTENÁŘE)
- evýhodnost čistě symptomatického potlačení potíží spočívá ve stále
častějším užívání zmírňujícího prostředku až je lék bez účinku (např.
ibuprofen, hormonálka, konopí??). Působí zde systém tělní protiregulace:
rozšiřuje-li lék cévy, organismus je zužuje (jde o základní zákon
reakce na dráždidlo). Výsledkem je zhoršení stavu, který měl být
odstraněn!
8) EXISTUJÍCÍ LÉČIVA
- Sativex vyrábí v Německu sídlící nadnárodní koncern Bayer GmbH (stoji asi 10tis. Kč)
- vznikají nové synteticky připravené kanabinoidy (až 100 x silnější než THC), které mají význam pro hledání nových farmatoterapeutických možností (s menšími vedlejšími účinky, které vyvolává směs kanabinoidů v marihuaně)
- léčiva vyrobené že synteticky připraveného THC (dronabinol) a jeho analogu (nabilon): Marinol (severoamerický výrobek) dostupný jako Cesamet nebo Nabilom (obojí vyráběné v Evropě). Tyto léky však nepatří k nejlevnějším.
- v konopí je 533 látek (z toho 103 kanabinoidních), jeho efekty tudíž mohou být komplexnější než výše zmíněných farmaceuticky připravovaných léků
- vzrušující je vlna nových léčiv, které se v současnosti vyvíjejí z kanabinoidních analogů - nová analgetika, neuroprotektivní látky pro doléčení úrazů hlavy a po mozkové mrtvici, také látky ovlivňující chuť k jídlu (léčba nechutenství a obezity) např. rimonabant. Pokusy se provádějí i s dalšími kanabinoidy (kromě THC), jejich deriváty a umělými agonisty a antagonisty.
- anandamid izolovaný z mozku - dovede to samé, co THC (do dnešního dne však nebyl vyzkoušen na člověku)
- vznikají nové synteticky připravené kanabinoidy (až 100 x silnější než THC), které mají význam pro hledání nových farmatoterapeutických možností (s menšími vedlejšími účinky, které vyvolává směs kanabinoidů v marihuaně)
- léčiva vyrobené že synteticky připraveného THC (dronabinol) a jeho analogu (nabilon): Marinol (severoamerický výrobek) dostupný jako Cesamet nebo Nabilom (obojí vyráběné v Evropě). Tyto léky však nepatří k nejlevnějším.
- v konopí je 533 látek (z toho 103 kanabinoidních), jeho efekty tudíž mohou být komplexnější než výše zmíněných farmaceuticky připravovaných léků
- vzrušující je vlna nových léčiv, které se v současnosti vyvíjejí z kanabinoidních analogů - nová analgetika, neuroprotektivní látky pro doléčení úrazů hlavy a po mozkové mrtvici, také látky ovlivňující chuť k jídlu (léčba nechutenství a obezity) např. rimonabant. Pokusy se provádějí i s dalšími kanabinoidy (kromě THC), jejich deriváty a umělými agonisty a antagonisty.
- anandamid izolovaný z mozku - dovede to samé, co THC (do dnešního dne však nebyl vyzkoušen na člověku)
9) FORMA PODÁNÍ
- když užijí konopí osoby bez tolerance, fyzické i psychické efekty se objeví rychle
- při použití v jídle je potřeba asi 4x větší množství THC než při kouření (působí až 6 hodin namísto 2)
- biologická dostupnost při podání pod jazyk (např. Sativex) je o 16% vetší než po podání perorálním
- podání čípku vykazuje až 2x vyšší biologickou dostupnost než orální aplikace - v krvi je více THC a zároveň průběh intoxikace je méně intenzivní, účinky se dostavují během 15 min. a mohou trvat až 8 hod.
- při použití v jídle je potřeba asi 4x větší množství THC než při kouření (působí až 6 hodin namísto 2)
- biologická dostupnost při podání pod jazyk (např. Sativex) je o 16% vetší než po podání perorálním
- podání čípku vykazuje až 2x vyšší biologickou dostupnost než orální aplikace - v krvi je více THC a zároveň průběh intoxikace je méně intenzivní, účinky se dostavují během 15 min. a mohou trvat až 8 hod.
10) HISTORIE
- šíření křesťanství znamenalo konec přesvědčení o neutralitě drog či o střídmé opilosti
- inkvizice postavila konopí spolu s dalšími léčivy rostlinného původu před koncem 12. stol. mimo zákon (spadalo do kategorie čarodějnictví). V Evropě se znovu objevilo až v 1. pol. 19. stol.
- vykladači islámu tvrdili: "Kdo pije víno, je hříšník, a kdo jí hašiš je nevěřící"
- inkvizice postavila konopí spolu s dalšími léčivy rostlinného původu před koncem 12. stol. mimo zákon (spadalo do kategorie čarodějnictví). V Evropě se znovu objevilo až v 1. pol. 19. stol.
- vykladači islámu tvrdili: "Kdo pije víno, je hříšník, a kdo jí hašiš je nevěřící"
11) POLITIKA
- v Americe užívali konopí otroci a poté nenávidění migranti z
Mexika. Vznikly dezinformační kampaně (moralistické důvody a ekonomické
ambice podnikatelů) a USA zákon proti marihuaně vnutily zbytku světa.
Tomu na mezinárodní konferenci v r. 1924 přispěl i zástupce Egypta,
který přesvědčoval delegáty o tom, že "akutní hašišizmus způsobuje
delírium a šílenství a hašiš při dlouhodobém užívání vede k fyzickému a
duševnímu úpadku.
- existuje i teorie spiknutí (hlavně Jack Herer) obhajující motiv ekonomicky motivované prohibice konopí. Tato teorie sice zní logicky a uvěřitelně, ale ve skutečnosti bylo konopí postaveno mimo zákon v důsledku kombinace moralistických, politických i ekonomických důvodů.
- dnes v rostoucím počtu zemí dochází k postupnému zmírňování kontroly zacházení s konopím a to díky znovupotvrzení historických poznatků, že zdravotní a sociální rizika jeho užívání nejsou pro jedince a společnost tak nebezpečná
- v r. 1996 se v Kalifornii a Arizoně zrušili jakékoli postihy za držení marihuany pro lékařské účely (právo lékařů předepisovat marihuanu podporuje 78% Američanů a 21 z 50 amerických států medicínské užívání konopí explicitně povoluje)
- v jeruzalémské nemocnici Hadassa je medicínské použití kanabinoidů plně standardizováno
- osevní plochy konopí se v západní Evropě, Severní Americe a Austrálii neustále rozšiřují
- v ČR poptávka po konopné surovině dlouhodobě několikanásobně převyšuje nabídku. Předpokládá se proto vysoký narůst pěstované plochy v následujících 10 letech (od r. 2008 )
- problém globální drogové politiky spočívá v neochotě vést relevantní veřejnou i odbornou diskusi o efektivitě opatření regulujících užívání návykových látek
- marihuana je nejvíce užívaná zakázaná látka na světě. Zároveň prohibiční přirážka zvyšuje cenu drog na černém trhu až o 90%.
- téma legalizace by nemělo být tabuizováno, ale odpolitizováno (politici často mluví o něčem, o čem mnoho nevědí) a měla by mu být vymezena rovina odborných diskuzí a rozborů zahraničních zkušeností
- v ČR je (r. 2008 ) obsah konopí a hašiše považován za "množství vetší než malé", když nepřevyšuje jednu dávku potřebnou pro držitele, a "množství odpovídající většímu rozsahu", když 5-10 násobně převyšuje běžnou jednorázovou dávku průměrného konzumenta (7,5g THC, v roce 2012 … 15g?). Přechováváním se pak míní ukrývání konopné drogy na pozdější dobu, bez záměru tuto látku fyzicky užít pro sebe.
- neoprávněné přechovávání "množství většího než malého" je trestáno propadnutím věcí příp. odnětím svobody do jednoho roku. (Pozn.: v Německu držení konopí do 30g policie z vlastní iniciativy nevyšetřuje).
- tři kategorie legislativních systémů: úplná prohibice (např. USA), částečná dekriminalizace - jen pokuty (např. Anglie, Nizozemsko), úplná dekriminalizace (zatím nikde)
- v Holandsku byly už v r. 1971 odbornou parlamentní komisí pod vedením psychiatra prof. Hulsmana zhodnoceny konopné produkty jako "ne nebezpečné" a jejich užívání jako málo riskantní pokud jde o následky na tělesné a duševní zdraví. Komise dále došla k závěru, že "užívání konopí nevede k návyku ani k fyzické závislosti"
- v Holandsku není užívání pro vlastní potřebu (do 5g) trestáno žádným způsobem a dokonce je povoleno s konopím v malém i obchodovat (max. 250 g)
- Nizozemský model vyvrátil názor, že prakticky neomezená dostupnost konopných látek povede k explozivnímu nárůstu jejich užívání (Holandsko zdaleka není na prvním místě mezi západními zeměmi v užívání konopných produktu v přepočtu na množství obyvatel)
- v Kanadě, Nizozemsku a Švýcarsku je povoleno pro řadu diagnóz používat konopí zakoupené v lékárnách, kam jej dodávají pěstitelé
- v 15 státech fungují cannabis clubs - sdružení marihuanových pacientu, kteří pověří jednoho nebo více občanů, aby pro ně pěstovali jejich konopí pro užití indikované, doporučené nebo schválené lékařem
- v zemích EU, Austrálii, Švýcarsku, Kanadě je patrný trend zmírňování sankcí v případech užívání a držení malého množství konopí pro vlastní potřebu bez přitěžujících okolností
- nová drogová strategie pro EU na léta 2005-2012 stanovila, že každý členský stát si může sám určit, co považuje za "velké množství"
- tolerantní nizozemský přístup ke konopí zejména jeho prodej v tzv. coffeshopech nepodporuje v současnosti žádný ve věci odpovědný ministr členských států EU. Nizozemsko je však na svůj vlastní přístup k méně rizikovým drogám hrdé (dokonce i současný ministr z křesťanskodemokratické strany, který do funkce nastupoval s předsevzetím vymýtit coffeeshopy v Holandsku, změnil názor)
- jelikož legislativa ČR je vázána jednotnou úmluvou OSN o drogách z r. 1961 (ustanovenou světovým protidrogovým policistou USA), která staví konopné drogy mimo zákon, připadá v ČR v úvahu model netrestání (droga zůstává i nadále zakázána, ale trestněprávní systém občany netrestá). V zemích, kde tomu tak je, prokazatelně k žádným společenským katastrofám nedochází.
- klíčem k dělení drog je jejich potenciál vytvářet závislost a rozšíření užívání v porovnání s terapeutickým potenciálem - v r. 2003 byly v úmluvách OSN konopné drogy přeřazeny do seznamu II (méně rizikové) neboť byly objeveny nové možnosti využití THC, jež ospravedlňují širší dostupnost přípravku pro léčebné účely
- represivní drogová politika je v případě konopných drog bezúčelná, neboť většina výzkumů naznačuje, že zmírnění přístupu k uživatelům konopí nevede ke zvýšení poptávky po marihuaně. Naopak, tento přístup má účinky přesně opačné, zatracované konopí mladé lidi stále více přitahuje a jeho užívání se stává skupinovou normou (nyní je trend nárůstu užívání konopných drog ve všech částech světa a jeho normalizaci mezi stále početnějšími skupinami - nejen - mladých lidí.
- účinky a důsledky užívání marihuany byly podrobeny snad největšímu počtu výzkumů, jejichž naprostá většina ji označila za méně rizikovou i než tolerované legální drogy - alkohol či tabák, ovšem v případě umírněného užívání dospělými jedinci
- existuje i teorie spiknutí (hlavně Jack Herer) obhajující motiv ekonomicky motivované prohibice konopí. Tato teorie sice zní logicky a uvěřitelně, ale ve skutečnosti bylo konopí postaveno mimo zákon v důsledku kombinace moralistických, politických i ekonomických důvodů.
- dnes v rostoucím počtu zemí dochází k postupnému zmírňování kontroly zacházení s konopím a to díky znovupotvrzení historických poznatků, že zdravotní a sociální rizika jeho užívání nejsou pro jedince a společnost tak nebezpečná
- v r. 1996 se v Kalifornii a Arizoně zrušili jakékoli postihy za držení marihuany pro lékařské účely (právo lékařů předepisovat marihuanu podporuje 78% Američanů a 21 z 50 amerických států medicínské užívání konopí explicitně povoluje)
- v jeruzalémské nemocnici Hadassa je medicínské použití kanabinoidů plně standardizováno
- osevní plochy konopí se v západní Evropě, Severní Americe a Austrálii neustále rozšiřují
- v ČR poptávka po konopné surovině dlouhodobě několikanásobně převyšuje nabídku. Předpokládá se proto vysoký narůst pěstované plochy v následujících 10 letech (od r. 2008 )
- problém globální drogové politiky spočívá v neochotě vést relevantní veřejnou i odbornou diskusi o efektivitě opatření regulujících užívání návykových látek
- marihuana je nejvíce užívaná zakázaná látka na světě. Zároveň prohibiční přirážka zvyšuje cenu drog na černém trhu až o 90%.
- téma legalizace by nemělo být tabuizováno, ale odpolitizováno (politici často mluví o něčem, o čem mnoho nevědí) a měla by mu být vymezena rovina odborných diskuzí a rozborů zahraničních zkušeností
- v ČR je (r. 2008 ) obsah konopí a hašiše považován za "množství vetší než malé", když nepřevyšuje jednu dávku potřebnou pro držitele, a "množství odpovídající většímu rozsahu", když 5-10 násobně převyšuje běžnou jednorázovou dávku průměrného konzumenta (7,5g THC, v roce 2012 … 15g?). Přechováváním se pak míní ukrývání konopné drogy na pozdější dobu, bez záměru tuto látku fyzicky užít pro sebe.
- neoprávněné přechovávání "množství většího než malého" je trestáno propadnutím věcí příp. odnětím svobody do jednoho roku. (Pozn.: v Německu držení konopí do 30g policie z vlastní iniciativy nevyšetřuje).
- tři kategorie legislativních systémů: úplná prohibice (např. USA), částečná dekriminalizace - jen pokuty (např. Anglie, Nizozemsko), úplná dekriminalizace (zatím nikde)
- v Holandsku byly už v r. 1971 odbornou parlamentní komisí pod vedením psychiatra prof. Hulsmana zhodnoceny konopné produkty jako "ne nebezpečné" a jejich užívání jako málo riskantní pokud jde o následky na tělesné a duševní zdraví. Komise dále došla k závěru, že "užívání konopí nevede k návyku ani k fyzické závislosti"
- v Holandsku není užívání pro vlastní potřebu (do 5g) trestáno žádným způsobem a dokonce je povoleno s konopím v malém i obchodovat (max. 250 g)
- Nizozemský model vyvrátil názor, že prakticky neomezená dostupnost konopných látek povede k explozivnímu nárůstu jejich užívání (Holandsko zdaleka není na prvním místě mezi západními zeměmi v užívání konopných produktu v přepočtu na množství obyvatel)
- v Kanadě, Nizozemsku a Švýcarsku je povoleno pro řadu diagnóz používat konopí zakoupené v lékárnách, kam jej dodávají pěstitelé
- v 15 státech fungují cannabis clubs - sdružení marihuanových pacientu, kteří pověří jednoho nebo více občanů, aby pro ně pěstovali jejich konopí pro užití indikované, doporučené nebo schválené lékařem
- v zemích EU, Austrálii, Švýcarsku, Kanadě je patrný trend zmírňování sankcí v případech užívání a držení malého množství konopí pro vlastní potřebu bez přitěžujících okolností
- nová drogová strategie pro EU na léta 2005-2012 stanovila, že každý členský stát si může sám určit, co považuje za "velké množství"
- tolerantní nizozemský přístup ke konopí zejména jeho prodej v tzv. coffeshopech nepodporuje v současnosti žádný ve věci odpovědný ministr členských států EU. Nizozemsko je však na svůj vlastní přístup k méně rizikovým drogám hrdé (dokonce i současný ministr z křesťanskodemokratické strany, který do funkce nastupoval s předsevzetím vymýtit coffeeshopy v Holandsku, změnil názor)
- jelikož legislativa ČR je vázána jednotnou úmluvou OSN o drogách z r. 1961 (ustanovenou světovým protidrogovým policistou USA), která staví konopné drogy mimo zákon, připadá v ČR v úvahu model netrestání (droga zůstává i nadále zakázána, ale trestněprávní systém občany netrestá). V zemích, kde tomu tak je, prokazatelně k žádným společenským katastrofám nedochází.
- klíčem k dělení drog je jejich potenciál vytvářet závislost a rozšíření užívání v porovnání s terapeutickým potenciálem - v r. 2003 byly v úmluvách OSN konopné drogy přeřazeny do seznamu II (méně rizikové) neboť byly objeveny nové možnosti využití THC, jež ospravedlňují širší dostupnost přípravku pro léčebné účely
- represivní drogová politika je v případě konopných drog bezúčelná, neboť většina výzkumů naznačuje, že zmírnění přístupu k uživatelům konopí nevede ke zvýšení poptávky po marihuaně. Naopak, tento přístup má účinky přesně opačné, zatracované konopí mladé lidi stále více přitahuje a jeho užívání se stává skupinovou normou (nyní je trend nárůstu užívání konopných drog ve všech částech světa a jeho normalizaci mezi stále početnějšími skupinami - nejen - mladých lidí.
- účinky a důsledky užívání marihuany byly podrobeny snad největšímu počtu výzkumů, jejichž naprostá většina ji označila za méně rizikovou i než tolerované legální drogy - alkohol či tabák, ovšem v případě umírněného užívání dospělými jedinci
12) TRESTNĚPRÁVNÍ KAZUISTIKA V ČR
- muž 34 let, 27 outdoor rostlin, odebraný vzorek obsahoval 2,3% THC.
Psychiatrický posudek ukázal, že muž není závislý na alkoholu ani
jiných psychoaktivních návykových látkách. Soud proto označil jeho
"užívání konopí jako dosud pouhé účelové konzumentské praktiky bez
závislosti". Trestní stíhání bylo zastaveno se zkušební dobou 18 měsíců.
Roli hrál fakt, že nebyl v minulosti trestán a žil řádným životem.
- Muž 52 let, 38 ks rostlin konopí v rozsahu 1,6 - 5,6% THC. Jako osivo použil jednodruhovou směs pro krmení domácího ptactva "Semenec". Obžaloby byl zproštěn v plném rozsahu neboť "nemel v úmyslu vypěstovat konopí o obsahu přesahujícím 0,3% THC.
- Muž 52 let, 38 ks rostlin konopí v rozsahu 1,6 - 5,6% THC. Jako osivo použil jednodruhovou směs pro krmení domácího ptactva "Semenec". Obžaloby byl zproštěn v plném rozsahu neboť "nemel v úmyslu vypěstovat konopí o obsahu přesahujícím 0,3% THC.
13) ŠLECHTĚNÍ ODRŮD
- původní druhy konopí dorůstají výšky 4-5m, křížením byly vytvořeny menší, méně napadné varianty konopí indického
- trik bezsemenné sincemilly (holandský patent) spočívá v odstranění samčích rostlin (před uzráním, selekcí semen?). Samičí rostliny kvetou více (obsah kanabinoidů podstatně stoupne) v mylné naději, že budou opyleny (semena se nevytvoří)
- skunk (další holandsky vynález) je odrůda s daleko menším množstvím listů, který se dá lépe pěstovat pod umělým osvětlením
- trik bezsemenné sincemilly (holandský patent) spočívá v odstranění samčích rostlin (před uzráním, selekcí semen?). Samičí rostliny kvetou více (obsah kanabinoidů podstatně stoupne) v mylné naději, že budou opyleny (semena se nevytvoří)
- skunk (další holandsky vynález) je odrůda s daleko menším množstvím listů, který se dá lépe pěstovat pod umělým osvětlením
